Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

22. března 2009

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby

Organizace jsou povinny zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči.

Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů.

Vstupní školení nových zaměstnanců (úvodní seznámení)

Při nástupu do zaměstnání musí být každý nový zaměstnanec řádně seznámen s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práce, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také řádně seznámen s novým pracovištěm, pracovními postupy. O tomto seznámení je proveden zápis na formuláři vstupního školení a doklad je založen do dokumentace nového zaměstnance. Úvodní seznámení provádí přímý nadřízený nového zaměstnance.

Školení vedoucích zaměstnanců:

Školení v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práce absolvují vedoucí zaměstnanci při jmenování do funkce a dále v intervalu tří roků. Školení provádí pracovník odborně způsobilý v BOZP podle zpracované osnovy. Záznamy o provedeném školení jsou založeny u pracovníka pověřeného vedením agendy bezpečnosti práce.

Školení zaměstnanců: (opakovaná školení)

Opakované školení zaměstnanců provádí vedoucí zaměstnanci na svém úseku jedenkráte ročně podle zpracované osnovy. V případě podstatných změn právních předpisů nebo pracovních postupů a přeložení zaměstnance na jiné pracoviště je školení prováděno neprodleně. Dokladem o účasti na školení je prezenční listina. Doklad o provedeném školení je založen do dokumentace bezpečnosti práce.

Úrazy:

Každý úraz musí být řádně ošetřen a zaznamenán do knihy úrazů tak, aby obsahoval všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu v případě stanoveném právním předpisem.

Bezpečnostní značky a signály

Bezpečnostní značky, bezpečnostní značení a signály představují jedno z nejefektivnějších sdělení určitého příkazu, zákazu nebo informace. Informativní značky pro únik a evakuaci osob a značky překážek na únikových cestách musí být viditelné a rozpoznatelné i při přerušení dodávky energie minimálně po dobu nezbytně nutnou k bezpečnému opuštění objektu.

Žádost o prodloužení osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu

3. února 2009

Formulář ke stažení zde.

Změna zákona o daních z příjmů a jiné užitečné rady

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Začátek každého roku je ve znamení velikých změn, ať k lepšímu či horšímu, to necháme na každém z Vás. Drobných změn je tolik, že zpravidla ani nezpozorujeme jejich vstup do našich životů. Těch letošních je ale tolik, že si nelze nevšimnout zejména proto, že zamávají s naším rodinným rozpočtem. Když pomineme navýšení snížené sazby DPH na 9%, zvýšení cen plynu a energie, velkou a převratnou změnou zůstává úprava zákona v sociální podpoře a hlavně zpoplatnění lékařského ošetření. Změnou sazby DPH se nám zubním technikům ale zvedly ceny některých materiálů potřebných na zhotovování výrobků a v důsledku toho bylo nutné narovnat naše ceníky. V tomto článku se společně s panem Ing. Jiřím Kotenem, daňovým poradcem, snažíme alespoň malinko vnést světlo do daňové džungle a pomoci Vám užitečnými radami.

Změny sazby daní, sociálního a zdravotního pojištění, odepisování či změna hranice ročního obratu pro povinnost vést účetnictví. Největší reformní novinkou je jednotná sazba daně z příjmů dle § 16 zákona o daních z příjmů na úroveň 15% pro rok 2008. Ta nahradí dosavadní progresivní sazby 12%, 19%, 25% a 32%. Změna se dotkne každého, ať už je zaměstnaný, či podniká. V roce 2009 nastane opět změna a to směrem dolů na 12,5%. Sazba daně pro právnické osoby dle § 21 zákona o daních je 21% v roce 2008 a 20% v roce 2009, následující rok nastane pak změna na 19%.

Daňově odečitatelné položky § 15 zákona o daních z příjmů č.586/1992

Podnikatelé a živnostníci si stejně jako zaměstnanci mohou snížit daňový základ o zaplacené úroky z úvěrů na financování bydlení, platby na penzijní připojištění se státním příspěvkem (možno odečíst částku nad 6 000 Kč, max. 12 000 Kč. To znamená, že celých 12 000 Kč si odečtu, pokud jsem zaplatil alespoň 18 000 Kč.), nebo životní pojistku (také max. 12 000 Kč), případně dary na dobročinné účely-úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí buď přesáhnout 2 % ze základu daně anebo činit alespoň 1 000 Kč. Pokud je základ daně malý, musí být dary více než 2%. Např. při základu daně 10 000 Kč se uznají dary větší než 2%, tj. alespoň 201 Kč. Je-li základ daně nad 50 000Kč, může již být méně než 2%, avšak nejméně 1 000 Kč. Za dar se také považuje bezplatný odběr krve (2 000 Kč za 1 odběr/ za zdaň. období). Přitom muž může darovat krev 4x ročně, žena pak 3x ročně.

Vyberte si paušál, nebo účtování

Dosud platilo, že fyzická osoba, která má roční obrat přes 15 milionů korun, musí vést účetnictví (dříve podvojné účetnictví). Díky novele se tato hranice posouvá až na 25 milionů korun. Podnikatelé s nižším obratem, budou moci vést pouze daňovou evidenci. Pozn.: Jednoduché účetnictví (dále jen JÚ) se vedlo podle zákona o účetnictví a mělo daná pravidla, jak formálně se má účtovat. Daňová evidence (dále jen DE) téměř žádná pravidla pro způsob vedení nemá. V JÚ se např. musela účtovat komplet banka včetně osobních vkladů a výběrů nebo pohybů mezi bankou a pokladnou. V DE musí být pouze daňové příjmy a výdaje a vše ostatní je nadbytečné. Není např. ani povinnost členění na různé druhy výdajů, která byla v JÚ atd. V DE je ale i nadále nutno evidovat majetek a závazky. Majetkem jsou zásoby, hmotný a nehmotný majetek a pohledávky. Pokud jste již začali vést účetnictví a vejdete se příští rok do limitu, můžete se vrátit zpět k daňové evidenci. Není přitom třeba dodržet v zákoně danou lhůtu pěti let účtování. I v tomto případě však návrat dobře zvažte, nemusí být pro každého výhodný, kdo si totiž uplatnil při přechodu na vedení účetnictví úlevu v podobě rozložení zdanění zásob, pohledávek až na devět roků, při zpětném přechodu na evidenci tuto výhodu ztratí a bude muset vše jednorázově zdanit v roce, ve kterém naposledy vedl účetnictví. Naopak v prvním roce vedení DE si sníží základ daně o stav zásob, cenin a pohledávek a zvýší o stav závazků. Je třeba si uvědomit, že daňová evidence je způsob vykazování základu daně z příjmů. Mohu tedy vést (podvojné) účetnictví a přitom uplatňovat výdaje paušálem. Povinnost vést účetnictví nevyplývá z daňových, ale účetních zákonů. Podnikatelé, kterým se díky nízkým výdajům nevyplatí vést účetnictví či daňovou evidenci, mohou odečíst od příjmů takzvaný paušál. Pamatujte však, že v případě, že si vyděláváte několika různými činnostmi, není možná kombinace. Kdo vykonává více činností a profese spadající do několika paušálních skupin musí ke každé skupině příjmů přiřadit příslušné procento výdajů.

Každý, kdo platí daně, má nárok na slevy

Každý poplatník má nárok na slevu ve výši 24 840 Kč na rok 2008, 16 560 Kč na rok 2009. To platí i pro pracující (či podnikající) důchodce, kteří dosud slevu na dani nemohli využívat. Daňové zvýhodnění na jedno dítě je 10 680 Kč na rok 2008, 10 200 Kč na rok 2009.

Od Nového roku platí možnost požádat správce daně o závazné posouzení:

• způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům-využitelné zejména pro občanská sdružení
• poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům-využitelné, pokud podnikám doma
• zda je zásah do majetku technickým zhodnocením-pokud opravuji majetek
• zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje
• způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami-např. pokud něco kupuji od svého s.r.o.
• zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně.

Za toto posouzení zaplatíte poplatek 10 000 korun.

Je nutno si také uvědomit riziko, že pokud položím dotaz nekvalifikovaně, může mi správce daně náklad sice odsouhlasit, avšak pokud pak kontrola zjistí, že jsem neuvedl správně veškeré skutečnosti, které mají na posouzení vliv, mohla by mi tyto přesto výdaje neuznat!

Od 1.1.2008 je zrušeno:

Společné zdanění manželů dle § 13a.
Minimální základ daně dle § 7c.

Sociální a zdravotní pojištění

Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak veřejnoprávní pojištění se od 1.1.2008 stalo daňově neuznatelným nákladem či výdajem. U sociálního a zdravotního pojistného se podnikatelům zdvihla hranice max. vyměřovacího základu na 1 034 880Kč. To znamená, že nad tuto výši se neplatí žádné sociální ani zdravotní pojištění. Tato částka odpovídá dvojnásobnému zisku (vyměřovací základ je 50% ze zisku). Pro úplnost, přeplatky na sociálním a zdravotním pojištění za rok 2007, které vám budou v roce 2008 vráceny, budete muset zdanit, ale doplatky pojistného za rok 2007, které zaplatíte až v roce 2008, již budou daňově neuznatelné. Také podstatnou a zásadní novinkou v nemocenském pojištění je, že za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti se nebude poskytovat nemocenská. Existují ale určité pojistné produkty, které kompenzují pokles Vašich příjmů v době nemoci. Díky nim se vyhnete riziku nedostatku finančních prostředků na zabezpečení běžného chodu Vaší domácnosti, riziku nesplácení úvěrů či nájmů. Jejich cílem je chránit Vaše příjmy v době pracovní neschopnosti či hospitalizace. Pojišťují se osoby, jak v hlavním pracovním poměru, tak i osoby samostatně výdělečně činné. Pokud se pojišťují zdanitelné příjmy (§24 odst.,2 písm.e), je pojistné daňově uznatelné, avšak příjmy ve formě pojistného plnění od pojišťovny se pak musí zdanit.

Ostatní změny pro zaměstnavatele

Větší omezenost daňové uznatelnosti nákladů vynaložených na vybraná plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům:

• závodní stravování § 24 odst. 2 písm. j) bod 4
• nealkoholické nápoje poskytnuté zaměstnancům na pracovišti § 25 odst. 2 písm. zn
• nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci § 25 odst. 1 písm. h
• nepeněžitá plnění, která nelze obecně podřadit pod výdaje/náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku § 24 odst. 2 písm. j
• limitující daňová uznatelnost nákladů na svoz zaměstnanců do zaměstnání, přechodné ubytování, penzijní a životní pojištění-musí se jednat o plnění vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy
• nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům, která jsou na straně zaměstnanců osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, poskytuje zaměstnavatel vždy na vrub daňově neuznatelných nákladů
• ztráta v zařízeních zaměstnavatele sloužících k uspokojení potřeb zaměstnanců není daňově uznatelná
• náklady na zvyšování kvalifikace zaměstnance vynaložené zaměstnavatelem jsou považovány za daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 a § 25 odst. 2 písm. h), u zaměstnance jsou náklady na zvyšování kvalifikace osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti. Pozn.: Dosud není jednotný výklad k tomuto problému. Pojmy „zvyšování a prohlubování kvalifikace“ nejsou zcela jednoznačně definovány a je nutno každý případ posuzovat jednotlivě. Školení a kurz na prohlubování již získané kvalifikace je daňově uznatelný (jsem zubní technik a jdu na kurs zásuvné spoje-prohlubuji kvalifikaci). Problém je u zvyšování kvalifikace. Za zvyšování kvalifikace by bylo možno považovat např. novou atestaci, studium na vysoké škole apod. (jsem zubní technik a studuji VŠ-zvyšuji si kvalifikaci).
• náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti-nově je osvobozena pouze náhrada do výše minimálního nároku zaměstnance, na straně zaměstnance nebude osvobozený příjem podléhat ani pojistnému na veřejnoprávní pojištění.
• můžeme zaměstnanci poskytnout příspěvek na dovolenou až 20 000 Kč, permanentku do fitcentra, příspěvek na životní a důchodové pojištění až 24 000 Kč. Jsou to neuznatelné výdaje, ale zaměstnanec je má osvobozeny.
• pokud poskytnu zaměstnanci osobní automobil i pro soukromé použití, zvyšuje se zaměstnanci měsíčně základ pro daň i pojistné o 1% z pořizovací ceny včetně DPH. U auta na leasing je to cena, za kterou ho koupila leasingová společnost. Pokud byl u auta uplatněn odpočet DPH, musí se odvádět DPH z obvyklé ceny za půjčení takového automobilu. Současně musí zaměstnanec hradit spotřebované pohonné hmoty a zaměstnavatel z této částky musí vrátit DPH.

Princip superhrubé mzdy

Co vlastně superhrubá mzda znamená? Do konce tohoto roku se daň počítala z hrubé mzdy. Od roku 2008 je to ze součtu hrubé mzdy zaměstnance plus pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit za zaměstnance zaměstnavatel. Tedy laicky řečeno-daň se bude odvádět z hrubé mzdy zvýšené o 35 %. I přes rovnou daň 15 %, tak reálná sazba DPFO dosáhne 20,25% (15 x 0,135). Princip superhrubé mzdy zakotvuje § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů (ZDP).

Superhrubá mzda, ale nezahrnuje všechno

• princip super hrubé mzdy se neuplatňuje u pojistného (vyjma tzv. Triády-daň ze závislé činnosti, soc. a zdr. poj.). Například odstupné bude tedy i v roce 2008 vyloučeno z vyměřovacího základu.
• rovněž nebude uplatněn u odměn, ze kterých již zaměstnavatel z důvodu dosažení maximálního vyměřovacího základu neodvádí pojistné.
• osoby činné na základě dohody o provedení práce nepovažují předpisy o pojistném za zaměstnance, tudíž ani pro ně superhrubá mzda nebude platit.
• v zásadě je to tak, že u těch příjmů, ze kterých zaměstnavatel není povinen platit pojistné, nezvyšuje se základ daně

Kdo bude mít ze superhrubé mzdy prospěch?

Ze superhrubé mzdy budou těžit převážně zaměstnanci s dětmi. Ti by měli obzvláště při nízkých a naopak vysokých platech „ušetřit“ na dani z příjmu několik stovek korun. Kdybychom nebrali v potaz daňové úlevy na děti, tedy porovnávali bezdětné zaměstnance před reformou a po reformě-ze superhrubé mzdy by profitovali poplatníci, kteří zdaňují své příjmy alespoň v 25% pásmu zdanění.

Stravenky

Oproti prostému zvýšení mzdy lze však při stejném efektu výrazně ušetřit na mzdových nákladech. Zaměstnanecké výhody jsou již zavedeným způsobem, jak firmy motivují svoje zaměstnance. Základním motivačním prvkem jsou stravenky. Jejich využívání je podporováno stávající legislativou a přináší výhody zaměstnavatelům i zaměstnancům. Hlavní výhody pro zaměstnavatele:

• finanční a daňové výhody v rámci stávající legislativy.
• zvýšení reálného příjmu svých zaměstnanců a motivace zaměstnanců bez zvýšení mzdových nákladů.
• jednoduchý systém účtování-jeden daňový doklad (legislativní úprava)

Hlavní výhody pro zaměstnance:

• zvýšení reálného příjmu.
• rozsáhlé sítě restauračních zařízení.
• možnost výběru stravovacího zařízení i jídla.

Příklad: Společnost s deseti zaměstnanci, kteří mají hrubou mzdu 14 000 Kč, ročně ušetří 43 577 Kč, když zaměstnancům poskytne devadesátikorunovou stravenku místo stejného zvýšení jejich hrubé mzdy. Jejím zaměstnancům vzroste reálný příjem o 3 729 Kč ročně.

Ochranné nápoje

Ochranné nápoje, které jsou předepsány předpisy o ochraně zdraví (zákon 361/2007 Sb. apod.). Podle tohoto předpisu je zaměstnavatel povinen zajistit pitnou vodu, proto i pitná voda pro zaměstnance je daňově uznatelným nákladem, a to i balená v lahvích. Podnikatel sám pro sebe ji ale do nákladů dát nemůže.

Firemní pohoštění a ubytování zahraničního kolegy

Pohoštění a firemní oslavy se obecně považují za reprezentaci, která je vyloučena z daňových výdajů. Pokud budete schopni doložit, že ubytování kolegy je výdajem na dosažení zdanitelných příjmů (např. nějakou smlouvou), pak bude daňově uznáno. Např. představte si, že Vám nějaká firma dodá zařízení laboratoře a v podmínkách bude, že budu hradit veškeré ubytovací výdaje technika, který ho instaluje. Pak to bude daňový výdaj (pokud to nebude součástí pořizovací ceny a nebude se to odpisovat).

Rezervy na opravu majetku

Jednou z možností, jak optimalizovat daňovou povinnost v rámci podnikatelské činnosti právnických či fyzických osob, či při pronájmu (příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů), je vytváření rezerv na opravy hmotného majetku podle zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Zákon o rezervách stanovuje podmínky, za kterých je tvorba rezervy daňově uznatelným nákladem

• lze vytvořit u majetku, kde doba odpisování je delší než 5 let.
• tvořit ji může vlastník nebo nájemce na základě smlouvy o nájmu podniku.
• rezervu nelze vytvářet na každoroční opravy nebo na majetek k likvidaci.
• zákon stanovuje max. dobu tvorby rezervy, výši rezervy, její způsob tvorby a rušení.
• je nutno splnit formální náležitosti: založit kartu rezervy, opatřit si rozpočet opravy, stanovit dobu tvorby rezervy a především každoročně provést inventuru a zhodnocení oprávněnosti tvorby rezervy.

Mohu jako soukromá osoba vlastnící nebytové prostory, tyto prostory pronajímat své firmě?

Pokud je firmou míněna obchodní společnost (s.r.o., v.o.s. apod.), tak je možné je pronajmout za obvyklou cenu. Pokud je firmou míněna fyzická osoba, tak pochopitelně sám sobě nic pronajmout nemohu. Buď vložím nemovitost do majetku a odpisuji, nebo mohu uplatnit do výdajů část těch nákladů na provoz nemovitosti, které souvisí s podnikáním.

Inventura

Fyzická osoba, která vede (podvojné) účetnictví, musí dělat inventuru, jak požaduje zákon 563/1991Sb., o účetnictví. Kdo vede daňovou evidenci, musí ji dělat také. Vyplývá to z §7b, odst. 4 zákona o daních z příjmů. Inventurou se rozumí zjištění skutečného stavu a porovnání s účetní či daňovou evidencí. Musí se dělat u veškerého majetku a závazků (tj. hmotný majetek, zásoby, nezaplacené faktury přijaté i vydané, nesplacené úvěry apod.)

Firemní automobil

U firemních aut se prodlužuje doba odepisování z minimálních čtyř na pět let. Ze tří na pět let se mění i doba nájmu u automobilů pořízených na leasing, na druhou stranu se ruší odpisování omezující hranice 1,5 milionu korun pořizovací ceny, počínaje rokem 2008 můžete opět rozpustit celou pořizovací cenu formou odpisů do daňových výdajů. Vozidla, která jsou používána k podnikatelským účelům, podléhají silniční dani. Daňové přiznání se odevzdává do 31.1. kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

A nezapomeňte, že také zaměstnavatel je povinen odvést daň za soukromé vozidlo zaměstnance, které zaměstnanec použije pro zaměstnavatele. Můžete si zvolit buď placení podle použití v daném měsíci, nebo za každý den, ale nemůžete to během roku měnit. Pozor také na čtvrtletní placení záloh na silniční daň (15.4., 15.7., 15.10., 15.12.).

Pracovní oděvy

Náklady na oblečení mohou zkusit uplatnit vlastně všichni, kteří díky své profesi jednají s obchodními partnery, na pracovní oděvy zase ti, kteří k výkonu své profese potřebují speciální oděv, například pracovní plášť, ochranný oděv-kalhoty, košile, pracovní boty a podobně. Je však nutné dodržet rozumnou míru nákladu. U ochranných pracovních pomůcek platí totéž, co u pracovních oděvů, to znamená, že mají být v odpovídajícím počtu a kvalitě. Proto ochranné pomůcky, u kterých prokáži, že jsou použity pro dosažení zdanitelných příjmů, a ty, které musím mít podle předpisů, jsou daňově uznatelné.

Praní pracovních oděvů

Upozorňujeme, že prádlo ze zdravotnického zařízení se pere výhradně v provozovnách, které mají k tomuto účelu uzpůsobený režim a nedochází ke křížení zdravotnického prádla s prádlem ostatním-nezdravotnickým. Je dobré mít smlouvu s příslušnou prádelnou. Zacházení s prádlem a praní prádla ze zdravotnického zařízení je definováno v zákoně č.195/2005Sb., příloha 4.

Pracovní pomůcky a úklid

Dokonce si můžete koupit i to, co na první pohled přímo s vaší profesí nesouvisí, musíte jen zdůvodnit, proč to potřebujete. Ve firmě je potřeba také uklízet, jako náklad jsou uznatelné i čisticí prostředky či služby úklidové firmy. Finanční úřad uzná objem čisticích prostředků, které spotřebujete nejdéle po dobu jednoho roku (zdaňovací období), desetileté zásoby vám nejspíš neprojdou.

Brýle

Běžné brýle na blízko, které podnikatel běžně nosí, není možné dát do nákladů. Ale pokud by to byly speciální "lupové" brýle na blízko, které jsou určeny pro práci s malými předměty, tak samozřejmě do nákladů patří.

Výuka a vzdělání

Pokud se učíte cizí jazyk, abyste "jednou" mohli obchodovat se zahraničním partnerem nebo byli schopni si přeložit pracovní postupy, projde vám spíš výukové CD než půlroční intenzivní kurz za 20 000korun. Kupujete-li si třeba odbornou literaturu, pamatujte na to, že téma knihy musí souviset s předmětem podnikání. V knihkupectví Vám sice ochotně napíší při nákupu jakékoliv knihy na paragon "odborná literatura", ale pro finanční úřad je důležité, když i na účtence nalezne název publikace, kterou jste si pořídili. Nedostanete se tak do důkazní nouze, o jakou literaturu šlo.

Výpočetní technika

Počítač, monitor, klávesnici, myš, notebook, kopírku i tiskárnu si mohou pořídit všichni, kdo techniku využijí byť jen na vedení daňové evidence. Jestliže bude pořizovací hodnota nového PC do částky 40 000 Kč včetně, je možné jej odepsat z daňového základu. Vyšší částku budete muset odepisovat dle odpisového kalendáře. Při koupi notebooků a tiskáren si dejte pozor na délku záruční doby. Jsou výrobci (např. HP nebo Lenovo), kteří podnikatelům poskytují pouze jeden rok záruky, více-letou záruku si ale můžete dokoupit. Pozor však na umístění přístroje, máte-li počítač v ložnici, pravděpodobně Vám finanční úřad uzná jen část ceny s tím, že jej využíváte i k soukromým účelům.

Elektronika v zubní laboratoři

Tady jste povinni dokázat použití pro podnikání. V těchto případech je možno využít závazné posouzení správcem daně, jak je uvedeno výše. Pokud budete mít jednu televizi s videem v pracovně v bytě, ale laboratoř úplně jinde, asi budete mít problém, protože domů si klienty nevodíte. Pokud ovšem máte doma i v ordinaci televizi i video, pak bude zřejmě výdaj za TV i video obhajitelný. To samé musíte obhájit u fotoaparátu a automobilu, který chcete daňově uplatnit. Vlastníte-li jediný fotoaparát nebo automobil asi je těžko uhájíte čistě pro podnikání.

Hmotný majetek

Je-li pořizovací cena hmotného majetku vyšší než 40 tis. Kč, tak se odpisuje. Podle druhu majetku se nejprve zatřídí do odpisové skupiny a tím se určí doba odpisování. Poplatník se sám rozhodne, zda bude odpisovat rovnoměrně nebo zrychleně. Zrychlené odpisování neznamená kratší dobu odpisování, ale rychlejší průběh, kdy se většina ceny odepíše již prvních letech odpisování. Odpisy se stanovují jako roční. Majetek koupený a používaný poslední den roku se odepíše stejně, jako by byl koupen již v lednu.

Nehmotný majetek

Tento majetek se odpisuje podle počtu měsíců počínaje měsícem následujícím po splnění podmínek pro odpisování. Nehmotný majetek se odepisuje až při pořizovací ceně vyšší než 60 tis. Kč. Pro běžného poplatníka je zajímavý software, který se odpisuje 36 měsíců. Aby mohl být majetek odpisován, musí být splněny všechny zákonné podmínky pro jeho užívání. Pokud je např. nutná kolaudace, mohu odpisovat až po jejím provedení. Aby musel být majetek odpisován, nestačí jen překročení ceny. Musí být zároveň využitelný déle než rok. Koupím-li zboží v ceně nad 40 tis. Kč za kus, je pořízení v daňové evidenci výdajem ihned, protože zboží nevyužívám pro svou činnost. Zboží je zásobou, ne hmotným majetkem podle zákona.

Může se udělat chyba, protože se chybně stanoví pořizovací cena. I když předmět stojí méně než 40 000 Kč, může se stát, že se bude odpisovat, protože do jeho pořizovací ceny se pro tyto účely zahrnují i výdaje na uvedení do provozu, doprava spojená s pořízením apod. Při opravování hlavně nemovitostí se často pletou opravy s technickým zhodnocením, které zvyšuje odpisovou cenu a nelze ho jednorázově uplatnit do výdajů.

Vyřazení majetku

Od roku 2008 je možno zlikvidovat průkazným způsobem nepotřebné zásoby (prošlé materiály apod.), aniž by bylo nutno je dodaňovat. Do roku 2007 bylo nutno při likvidaci zásob zvýšit základ daně o jejich pořizovací cenu, protože tyto zásoby nebyly použity k dosažení příjmů a nebylo možno je ponechat ve výdajích. Pokud ovšem budu vyřazovat nepoužitelné zásoby, budu muset prokázat jejich likvidaci případně nepoužitelnost. U materiálů to mohu prokazovat např. skladovou evidencí a doklady o pořízení, ze kterých vyplyne, jak dlouho je mám. V případě vyřazení hmotného majetku se do výdajů uplatňuje jeho zůstatková cena. Výjimkou je vyřazení z důvodu škody. Pokud nějaký majetek vyřadím z obchodního majetku, jeho prodej podléhá zdanění pět let od vyřazení.

Členské příspěvky

Příspěvky dobrovolným sdružením není možno uznat. Je však možno uznat služby a zboží, které mi poskytují pro potřeby mého podnikání (odborné přednášky, materiál pro mou činnost atd.), které jsou hrazeny mimo členské příspěvky.

Víno, jako propagační předmět lze odečíst z daní

Firmy v tuzemsku si mohou odečíst od základu daně z příjmu vína v hodnotě 500 korun za kus bez DPH, která použijí jako propagační předmět. Možnost se však týká jen takzvaných tichých vín, jimiž se rozumí téměř všechna nešumivá vína. Podmínkou je, že láhev musí být opatřena obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele vína či názvem propagovaného zboží nebo služby. Do ceny, která nepřesáhne zmíněných 500 Kč, se započítávají také náklady, jež vzniknou s pořízením reklamního předmětu. Jde například o výdaje na dopravu, dotisk reklamních etiket, polepení lahví či náklady na případné dárkové balení. Toto platí od 10. listopadu 2005 a je to uvedeno v zákoně č. 441/2005 Sb., část šestá. Další důležitou pozitivní informací pro plátce DPH je, že v případě nákupu vína jako propagačního předmětu si lze DPH odečíst a při výdeji do spotřeby není povinnost DPH odvádět.

Lenka Chomátová
konzultace: Ing. Jiří Koten-daňový poradce
tel/fax. +420 222 781 449
mobil. 608 281 026

Zákony potřebné pro zubního technika

3. února 2009

Vyhláška č. 451/2008 o poskytování cestovních náhrad.

Zákon 96/2004 Sb. o nelékařských povoláních - upravuje, kdo může vykonávat zdravotnické povolání a vzdělávání zdravotníků.

Novely zákona 96/2004Sb.

• Zákon 125/2005 Sb.  - změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních-část pátá.

Vyhlášky k zákonu 96/2004 Sb.

• Vyhláška 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o vydání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky.
• Vyhláška 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků.
• Vyhláška 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
• Vyhláška 470/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, stavů, nebo vad, které vylučují zdravotní způsobilost k povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku (o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka).
• Nařízení vlády 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí.

Zákon 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

• § 16 pojištění odpovědnosti za škodu
  
  Odkaz na webové stránky Kooperativy zde.
  Pojistné podmínky zde.
  Bližší informace:
  pan Růžička Jan
  tel. 272 112 106
  mobil 606 288 629
   

Novely zákona 160/1992 Sb.

• Zákonem 161/1993 Sb.
• Zákonem 258/2000 Sb.
• Zákonem 320/2002 Sb.
• Zákonem 96/2004 Sb.

Vyhlášky k zákonu 160/1992 Sb.

• Vyhláška 49/1993 Sb. - o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení.

Novela vyhlášky 49/1993 Sb.

• vyhláška 51/1995 Sb.
• vyhláška 225/1997 Sb.
• vyhláška 184/1998 Sb.

Zákon 22/1997 Sb. - o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů-prohlášení o shodě.

Vyhlášky k zákonu 22/1997 Sb.

• Nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
• Nařízení vlády 25/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky.
• Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky.

Zákon č. 262/2006 Sb. - zákoník práce.

Zákon č. 48/1997 Sb. - o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Novelizováno zákony č. 242/1997 Sb., č. 2/1998 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 225/1999 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 18/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 167/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 459/2000 Sb., č. 176/2002 Sb., č. 198/2002 Sb., č. 285/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 222/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 424/2003 Sb., č. 425/2003 Sb., č. 455/2003 Sb., č. 85/2004 Sb. - účinnost od 1.5.2004, č. 438/2004 Sb. - účinnost od 1.8.2004, č. 350/2005 Sb., č. 361/2005 Sb., č. 47/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 117/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., (zákona č. 189/2006 Sb. ve znění zákona č. 585/2006 Sb.), č. 214/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 340/2006 Sb., č. 261/2007 Sb.)

Zákon č. 563/1991 Sb. - o účetnictví

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 117/1994 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 353/2001 Sb., č. 437/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 81/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 69/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 348/2007 Sb.

Zákon 505/1990 Sb. - o metrologii

Zákon ze dne 16. listopadu 1990 o metrologii ve znění změn přijatých zákonem č. 119/2000 Sb. , zákonem č. 137/2002 Sb. a zákonem č. 226/2003 Sb. Zákon 444/2005 Sb. mění pouze §23 odst. 6 zákona o metrologii v tom, že pojem finanční úřad nahrazuje pojmem celní úřad.

Kreditní body a jejich přidělování

30. duben 2006

Stále častěji se na nás obracíte s dotazy a telefonáty, ohledně kreditních bodů a jejich přidělování k jednotlivým kurzům či seminářům. Moc nás mrzí, že si někteří myslíte, že vše co se týče kreditních bodů, je náš výmysl. Není! Zde Vám poskytujeme úplné znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR. Naleznete v ní informace o tom, kolik kreditních bodů lze za jakou akci přidělit. Když někdo pořádá kurz nebo seminář s více přidělovanými body, než předepisuje tato vyhláška, jedná se o nezákonný postup a může se Vám stát, že tento kurz ani přidělené kreditní body Vám neuznají. Sami jsme zubní technici a také se nás tento problém dotýká, ale bohužel se s tím zatím nedá nic dělat. Snad po volbách nás bude někdo ochotnější vyslechnout. Držte nám palce, a pokud si myslíte, že právě vy víte, jak to změnit, přijďte mezi nás.

K novému zákonu č. 251/2005 Sb. o inspekci práce

14. prosinec 2005

Účelem tohoto článku je poskytnutí základní informace o nejdůležitějších změnách, které tento zákon zavádí. Tato informace však v žádném případě není vyčerpávající a nemůže obsáhnout celý zákon.

Zákon č. 251/2005 Sb. zrušil od 1. 7. 2005 inspektoráty bezpečnosti práce a zřídil Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty. Co je v zákoně nové a velmi významné je rozšíření pravomoci těchto orgánů. Mohou provádět kontrolní činnost nejen na úseku ochrany a bezpečnosti práce, ale také kontrolují dodržování povinností vyplývajících:

1. z právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,
2. právních předpisů stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku,
3. právních předpisů o zaměstnávání žen a mladistvých
4. právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce
5. právních předpisů stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku

Dále kontrolují dodržování vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, dále zákona o cestovních náhradách, jestliže zakládají nároky zaměstnanců.

Oblastní inspektoráty dále kontrolují příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se účastní šetření na místě úrazu. Rovněž tak by měl obl. Inspektorát bezplatně poskytovat zaměstnavatelům i zaměstnancům základní informace a poradenství týkající se pracovních vztahů a pracovních podmínek.

Na koho se působnost úřadu a inspektorátu vztahuje. Jsou to:

1. na zaměstnavatele a na jejich zaměstnance,
2. na fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují,
3. fyzické nebo právnické osoby podnikající podle živnostenského zákona a nikoho nezaměstnávají,
4. spolupracujícího manžela a jeho dítě.

V případě kontroly je dle zákona příslušný inspektor vybaven dlouhou řadou pravomocí a to od kontroly samotné přes vydání rozhodnutí o zákazu používání pracoviště, až po udělování pořádkových pokut. Výčet rozsahu pravomocí je vymezen v zákoně.

Co může kontrolovaná osoba udělat v případě, že nesouhlasí s výsledkem kontroly? Může:

1. písemně požádat o přezkoumání protokolu, inspektor přezkoumá protokol a o výsledku přezkumu kontrolovanou osobu písemně vyrozumí
2. může proti výsledku přezkoumání inspektorem podat do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byla o výsledku vyrozuměna, námitky vedoucímu inspektorovi, který o námitkách rozhodne.

Zákon nezapomíná ani na sankce za porušení povinností jak fyzických tak i právnických osob a to na všech úsecích, které jsou v pravomoci úřadů a obl. Inspektorátů. Přesný výčet přestupků a správních deliktů a především výše pokut je nutné si vyhledat v zákoně, neboť jejich soupis je velmi obsáhlý. A že pokuty mohou být skutečně velmi vysoké tak pro představu jich několik uvádíme.

Pokuta dle §42 může být uložena fyzickým osobám až do výše 50.000,-Kč v případě že:

Nesplní povinnost vytvořit podmínky k výkonu kontroly, pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně nebyla.li povinnost splněna ani v nově určené lhůtě.

Např. na úseku bezpečnosti práce může být udělena pokuta až do výše 300.000,-Kč, v případě že:

• Nezajistí na pracovišti dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,
• Neplní informační povinnost stanovenou v §132 odst. 4 zákoníku práce
• atd.

Až do výše 400.000,-Kč, v případě že:

• Neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům,
• nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému,
• atd.

Až do výše 2.000 000,-Kč, v případě že:

• Nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v §133 zákoníku práce,
• přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance.
• atd.

Přestupky a správní delikty na úseku dovolené

Až do výše 200.000,-Kč, v případě že:

• se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.

Přestupky a správní delikty na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Až do výše 300.000,-Kč, v případě že:

• se dopusti přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Přestupky a správní delikty na úseku odměňování zaměstnanců

Až do výše 500.000,-Kč, v případě že:

• neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,
• atd..

Až do výše 1.000 000,-Kč, v případě že:

• neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas
• neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas
• atd..

Až do výše 2.000 000,-Kč, v případě že:

• neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat, alespoň ve výši minimální mzdy, popřípadě minimálního mzdového tarifu nebo plat ve stanovené výši
• provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky,
• atd..

Po prostudování tohoto zákona asi dojdeme ke stejnému závěru, ke kterému došel a ostře zákon kritizoval Svaz podnikatelů. Zákon je příliš obecný a obrovská výše a zejména rozpětí pokut(až do výše ..) podpoří již tak velmi značné korupční prostředí v České republice. Podle jejich argumentace totiž příliš závisí na subjektivním posouzení kontrolního orgánu "ocenit" porušení povinnosti podnikatele peněžním vyjádřením. A tak nám nezbývá nic jiného než se snažit porušování předpisů preventivně vyhnout.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana

12. listopadu 2005

právní stav k 1. 1. 2005 - pro zopakování

Pokud se týká právního základu BOZP je možno konstatovat, že i nadále v roce 2005 budou základní zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vymezeny v úvodním ustanovení hlavy páté části druhé zákoníku práce, tj. v ustanovení § 132 zákoníku práce. Vedle výše citovaného dokumentu existuje řada zákonů, vyhlášek a nařízení vlády, které BOZP dále člení a rozpracovávají. V poslední euronovele se nově objevuje pojem riziko. Tento pojem zákoník práce blíže nedefinuje. Z hlediska pracovního práva patří mezi rizika všechny zdroje úrazů, škodliviny, nadměrné teplo nebo chlad, záření, elektrická energie. Každý podnikatel a obzvláště podnikatel, který zaměstnává zubní techniky, by si měl uvědomit, že veškerá odpovědnost za vyhodnocení rizik a přijetí opatření k jejich odstranění leží pouze na něm. Návod , jak by měl podnikatel postupovat při hodnocení rizik a jaká opatření by měl přijmout je rozpracován v ustanovení § 132a odst. 3 zákoníku práce. Odkaz, který je zde pod čarou na vyhlášku č. 324/1990 Sb. o bezp. práce a technických zařízení při stavebních pracích, je však pouze příkladný. Každý si totiž musí sám zjistit všechny předpisy z oblasti BOZP, které se vztahují k jeho pracovním činnostem a každý zubní technik si na vlastní pracovní prostředí a podmínky musí rizika vyhodnotit a přijímat vlastní opatření k jejich odstranění. Jako malý příklad je možno uvést zpracování podkladů pro okresní hygienu, které byl každý zubní technik povinen zpracovat sám a to na vlastní podmínky. Odlišnost vybavení zubních laboratoří je velká . Někde se pracuje s výkonným odsáváním, perfektním osvětlením atd. Smyslem a účelem hlavy páté, části druhé zákoníku práce je prevence., tedy předcházení rizikům. A protože vedle pracovního prostředí, které musí zajistit podnikatel, je zde ještě lidský činitel-zaměstnanec, musí si z tohoto důvodu podnikatel, který má zaměstnance, být plně vědom zvýšené odpovědnosti za prevenci rizik. V tomto ustanovení se dále rozšiřuje povinnost podnikatelů za zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti. Je tedy třeba, aby každý zubní technik si uvědomil, že byť k němu do zubní laboratoře přijde úředník, či údržbář, nebo soukromá návštěva a stane se úraz, odpovědnost za to nese ne podle ZP, ale dle občanského zákoníku zubní technik. Samozřejmě, že pro předcházení rizik úrazů je třeba pamatovat na pravidelné elektrorevize přístrojů a zařízení, revize plynu a v neposlední řadě i školení BOZP a požární ochrany sebe, zaměstnanců a dokonce spolupracujících osob. Co se týká školení BOZP je třeba opět vycházet z textu zákoníku práce, že opět je na podnikateli a jeho odpovědnosti, jak si četnost a způsob ověřování znalostí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoví/lhůty školení s ověřováním znalostí si stanoví na základě vyhodnocení rizik a jejich předcházení na vlastním pracovišti/ Měl by to mít zakotveno nejlépe ve svém vnitřním předpisu. Znamená to tedy pravidelně proškolit a ověřit znalosti z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Některé větší organizace mají četnost školení včetně ověření znalostí stanoveny 4x ročně, menší 1x za rok, někdo si stanoví 1x za 2 roky. Zákoník práce taxativně lhůty nestanoví – stanoví pouze povinnost zaměstnavatele /totéž platí pro fyzické osoby-podnikatele/s předpisy OBP seznámit, pravidelně proškolovat a ověřovat znalosti a v neposlední řadě kontrolovat jejich dodržování - § 133 odst. 1 písm. e) a f) zákoníku práce. Způsob ověření znalostí z BOZP je nutný, neméně důležitá je však prokazatelnost tohoto ověření, to znamená dokladovat jak se ověření znalostí provádělo. Při nástupu do práce musí být každý seznámen s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP - § 35 odst. 2 zákoníku práce. A opět je třeba toto seznámení písemně dokladovat včetně podpisu školeného. Při výběru školitele je třeba brát ohled na jeho odbornou úroveň a profesní orientaci.

Pro zjednodušení na koho se školení BOZP vztahuje?

• na zubní techniky a jeho zaměstnance kteří u něho jsou v řádném pracovním poměru
• na zaměstnance, kteří u zaměstnavatele, pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr/dohoda o prac. činnosti, dohoda o provedení práce/
• na jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti/zde patří i osoby spolupracující-manžel-lka, syn, dcera apod./
• zaměstnance jiných zaměstnavatelů, vyslaných na práci k němu

Jaká školení a kdy?

I. pro zaměstnance

• při přijetí do pracovního poměru -nástupu do práce

1. vstupní školení

1. obecné
2. na pracovišti

K bodu 1.a) vstupní školení: - obecné

• při přijetí do pracovního poměru pracovní smlouvou
• pro zaměstnance v prac. poměru na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo prac. poměr
• pro zaměstnance, kteří z různých důvodů měli přestávku v zaměstnání nepřetržitě déle …než měsíců/ dlouhodobé neplacené volno apod. počet měsíců si stanoví zaměstnavatel ve vnitřním předpise/
• pro pracovníky vyslané na práci u něj jinými zaměstnavateli

K bodu 1.b) vstupní školení na pracovišti

• při jejich nástupu do práce
• při jejich převedení na jinou práci nebo pracoviště
• při jejich přeložení k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě
• při změně pracovních podmínek nebo změně pracovního prostředí

Se zřetelem na ustanovení § 142 zákoníku práce zaměstnavatel zabezpečuje pro zaměstnance rovněž:
Zaškolení nebo zaučení

2. během pracovního poměru

1. opakované školení/pro zaměstnance,kteří jsou u něj v prac. poměru,lhůty si stanoví zaměstnavatel/
2. školení pro vedoucí zaměstnance/jedná se o zaměstnance ve vedoucích funkcích, kteří řídí a kontrolují práci a pracovní výsledky podřízených zaměstnanců,odpovídají na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci
3. ostatní školení-pro zaměstnance při opětovném nástupu na pracoviště po skončené pracovní neschopnosti z důvodu prac.úrazu, který si přivodili zaviněným porušením předpisu k zajištění BOZP, a nebo po prac. úrazu, který si vyžádal prac. neschopnost delší než …..kalendářních dnů/opět si stanoví zaměstnavatel/

Co se týká školení požární ochrany tu upravuje zákon o požární ochraně 133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhláška o požární prevenci 246/2001 Sb. Školení vedoucích zaměstnanců/tj. i podnikatelů-zubních techniků/ se provádí při nástupu do práce a dále nejméně 1x za 3 roky.

Školení řadových zaměstnanců/těch, kteří jsou u zubního technika zaměstnáni/, se dle výše uvedené vyhlášky § 23 odst. 2 provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1, se kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se provádí nejméně 1x za dva roky.

Zaměstnance může školit vedoucí zaměstnanec, který absolvoval školení vedoucích zaměstnanců, školení vedoucích zaměstnanců provádí osoba odborně způsobilá dle zákona o požární ochraně.

Co by měla každá zubní laboratoř měla z hlediska požární ochrany mít:

1. prohlídku pracoviště od osoby odborně způsobilé dle zákona o požární ochraně(specielní firmy, které se touto problematikou profesionálně zabývají), která pracoviště z hlediska jak počtu zaměstnanců, tak i rizik požáru a dalších hledisek zařadí laboratoř do kategorie činností, pro kterou pak platí odlišná preventivní opatření. Z tohoto zařazení potom vyplývají navazující opatření na počet a druh hasicích přístrojů, označení únikových cest šipkami, stanovení preventivních požárních hlídek apod.
2. každé pracoviště musí mít označení hlavního uzávěru plynu, hlavního uzávěru vody a hlavního rozvaděče elektrické energie.
3. požární knihu s evidencí o proškolování s ověřováním znalostí/plán a časový rozvrh školení včetně zaměstnanců/ - viz výše lhůty školení
4. funkční hasicí přístroje – včetně zápisu o jejich kontrole/zápis i v požární knize/ - provádí se 1x ročně, pokud není v průvodní dokumentaci přístroje od výrobce uvedeno jinak
5. požární poplachová směrnice – vyvěšena na přístupném a zejména viditelném místě na pracovišti

Závěrem pro výše uvedené shrnutí. Některé pasáže jsou přesné citace zákonů, vyhlášek či nařízení vlády, u většiny z nich však jde o zestručnění a zejména srozumitelnost problematiky BOZP a požární ochrany, která se všech zubních techniků ať už mají či nemají zaměstnance bezprostředně dotýká. Pokud se v textaci objevuje slovo zaměstnavatel, vztahují se přiměřeně povinnosti a odpovědnost na úseku BOZP a PO přiměřeně na fyzické osoby, tj. na zubní techniky samostatně pracující. Tento výtah rozhodně nemá a také nemůže nahrazovat zákoník práce či další předpisy.

Upozornění na změny v oblasti zdravotního pojištění

16. duben 2005

Zákon č. 123/2005 Sb. přináší změny, které se dotknou zaměstnavatelů. Dne 30. března 2005 nabyl účinnosti zákon č. 123/2005 Sb., který novelizuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Tento zákon přináší dvě změny pro zaměstnavatele. Upravuje plnění oznamovací povinnosti a v omezené míře je možné opět uplatnit odpočty. Kromě těchto změn došlo k upřesnění na poli používání průkazů pojištěnce, nakládání s rodnými čísly a také některých postupů zdravotnických zařízení.

Přihlášky k nemocenskému pojištění zaměstnanců se budou zasílat na ČSSZ

7. duben 2005

Podle ustanovení § 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povede ČSSZ od 1.7.2005 registr pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění. Z toho důvodu budou podle ustanovení § 22a výše uvedeného zákona organizace od 1. 7. 2005 povinny přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise svého zaměstnance k pojištění, a to do 8 dnů ode dne vstupu do zaměstnání. Dále budou organizace povinny na předepsaném tiskopise odhlásit svého zaměstnance z pojištění, a to do 8 dnů ode dne skončení pracovního vztahu. Pokud se údaje uvedené na přihlášce zaměstnance k pojištění změní, bude organizace povinna tuto změnu písemně oznámit. Stejné povinnosti budou mít i malé organizace.

K tomuto účelu byl vytvořen nový tiskopis "Přihláška zaměstnance k nemocenskému pojištění - odhláška", který bude platný od 1.7.2005. Tiskopis ČSSZ zveřejní společně s pokyny pro vyplnění a zasílání příslušné OSSZ.

Zdroj: ČSSZ